Svet-Stranek.cz

Část - 1:

Část - 1

PRVNÍ PÍSEMNÉ ZMÍNKY O NAŠÍ OBCI

Název naší obce jest pro tuto dobu nevysvětlitelný,ale je zajisté původu slovanského jak uvádí Ladislav Hosák. Profesor Plichta dokládá, že název naší obce je odvozen z přídavného jména přištěpský, přištěpská. Znamenalo by to činnost zdejších lidí na zpracování dřeva ze zdejších rozsáhlých lesů.Těžko ale dnes posuzovat pravdivost jeho tvrzení.V několika málo starých a do této doby dochovaných listinách se naše obec nazývá Preschep, Pristba, Přzišpo, Prisspo, Přišpo, za protektorátu Prispach. Jedno však je jisté, že naše obec má název, který se s koncovkou „po“ na celém území našeho státu nevyskytuje.S tímto fenoménem se zajisté setkávali občané naší obce , když odešli jinam třeba za prací či studiem a vyřizovali si jakékoliv záležitosti. Museli název rodné obce buď hláskovat, nebo napsat.To už svědčí o tom, že název naší obce je neobvyklý. Jedna takováto úvaha třeba by mohla napomoci příštím badatelům : naše obec leží v blízkosti dnešních hranic s Rakouskem. Její existence je dokázána již od roku 1190. Z té doby nejsou žádné údaje o národnosti lidí, kteří v této lokalitě tehdy žili.Vzhledem k blízkosti německy mluvícího obyvatelstva by prastarý název obce také mohla být zkomolenina původního názvu. Vysvětlím proč. V německém jazyce pries znamená velebný či chvalitebný , Bach znamená potok ,tedy v němčině Priesbach. A jak je to daleko od prvotného názvu Prisba ? Následkem migrace obyvatel slovanského původu v pozdějším věku si tento název mohli upravit k svému nářečí, ale původní název zde zajisté hraje dominantní roli .Tuto úvahu podporuje i vědecká studie archeologického ústavu v Brně, kde mimo jiné se uvádí : jihozápadní Morava tvoří s Dolním Rakouskem geografický celek, jehož důsledkem je kulturně i etnicky jednotné osídlení
tamějších obyvatel , viz archeologický výzkum z blízkých Jevišovic. Nicméně tuto oblast dosud neprobádanou ponecháme příštím badatelům.
Dle výnosu ministerstva vnitra ze dne 1.5.1925, list XXIX dostala obec název Příštpo , které zůstává v platnosti do dnešních dnů.
Příštpo tak jako celé Jaroměřicko se v minulosti nacházelo na území zeměpanském.První dochovaná zmínka o obci Příštpo uvádí, že byla za vlády moravského markraběte Vladislava , bratra knížete českého Otakara I. darována roku 1190 nadační listinou klášteru premonstrátů v Louce u Znojma.V této listině se obec nazývá Preschep. Druhá známá listina z roku 1408 uvádí majitele obce zemana Ctibora z Jackova jako jeho manství k hradu Bítovu , kam byl povinen službou vojenskou . Roku 1498 bylo Bítovské panství markrabětem Vladislavem propuštěno do plného vlastnictví Jindřichu z Lichtenburka i s obcí Pristba. Toto uvádějí Zemské desky Brněnské XIII/15.
Roku 1507 - 1537 bylo velké Bítovské panství dědictvím rozděleno a Příštpo připadlo k panství Hostimskému , jehož majitelem byl Albrecht Bítovský z Lichtenburka . Roku 1549 zdědil Hostimské panství jeho syn Zdeněk Bítovský z Lichtenburka. Roku 1563 po smrti Zdeňka poručník jeho dětí prodal celé toto panství Václavu Hodickému z Hodic , Zemské desky Brněnské XXIV/33. Roku 1569 koupil Hostimské panství Jiří Valecký z Mírova , Zemské desky Brněnské XXIV/20. Roku 1586 Jiří Valecký odkázal Bítovské panství své manželce Kateřině Zelené z Říčan. Roku 1589 Jiří Valecký zamřel a pochován byl v Hostimě.Vdova Kateřina se poté provdala za Ladislava Šlejnice ze Šlejnic , který donesl do manželství majetek a proto Kateřina jej učinila spolumajitelem Hostimského panství : byl to zámek, ves Hostim, pivovar, Příštpo s mlýnem Královec, Zvěrkovice, Blatnice, Radkovice. Zem.deskyBrněnské XXXVII/46.
Roku 1638 ještě za války třicetileté přešlo Příštpo pod panství Jaroměřické a toto koupil spolu se dvorem a 2 mlýny hrabě Gerhart Qestenberk za 14.100 zlatých , byl to jeden ze 3 bratrů, kteří pocházeli z Kolína nad Rýnem, kteří se přistěhovali r.1594 do Prahy za panování císaře Rudolfa II. Pocházeli z bohaté kupecké rodiny, byli na tehdejší dobu vzděláni a působili u dvora v císařské dvorní kanceláři. Všichni 3 bratři roku 1613 získali šlechtické tituly a vysoká postavení u dvora. Kašpar se stal opatem kláštera Strahovského a Želivského a zastával poté nejvyšší funkce církevní. Gerhard byl generálem a tajemníkem císařské vojenské dvorní kanceláře.
Roku 1656 , ještě 8 let po válce třicetileté bylo v Příštpě jenom 15 usedlostí osazených a 3 usedlosti pusté . Žilo zde tehdy odhadem kolem 80 obyvatel.
Roku 1681 bylo již všech 18 usedlostí osídlených , dva 1,5 lány (přibližně 200 měřic), 9 lánů ( lán kolem 120 měřic), 1 půllán (kolem 6o měřic ) a 6 chalup s půdou do 10 měřic jeden poplužní dvůr , 2 mlýny a 1 kovárna. Celkem bylo v obci 1750 měřic tak zvané rustikální půdy. Rustikální /selská/ půda podléhala zdanění a panská půda tak zvaná dominikální zdanění nepodléhala a platilo se pouze z komínů. Zdejší panský dvůr měl tehdy 2 komíny a panská kovárna při dvoře taktéž 2 komíny.
Roku 1716 dostala obec svoji pečeť s nápisem „Pagi Prisspa 1716“ s pěti stromy,vyrůstajícími na skalách.Tuto pečeť tiskl rychtář na každé úřední lejstro.Bohužel tato pečeť se ztratila mezi léty 1895 – 1897 za starosty Františka Gregora neb následného starosty Antonína Pacoly. Roku 1895 byla poslední na zachovaném domovském listu a roku 1897 měla obec již razítko nové, gumové.
Roku 1749 bylo v obci již 21 usedlostí s asi 110 obyvateli. Pole byly zorávány 3x do roka 3-4 dobytčaty a 1/3 polností ležela vždy ladem a tam se pásl dobytek. K tomuto účelu byl v každé vesnici obecní pasák , který bydlel se svojí rodinou ponejvíce v obecní pastoušce. Obilí se prodávalo na trzích a to ponejvíce v blízkých Jaroměřicích.
Robota : 12 sedláků s pacholky robotovalo po celý rok týdně 6 dnů s 1 volem a v čase žní a senoseče i jejich čeládka pěšky , 5 chalupníků robotovalo po celý rok týdně 3 dny pěšky, podruzi po celý rok týdně 1 den pěšky a podruhyně jen 26 dní v roce.
Roku 1790 bylo v obci kolem 50 domů obydlených asi kolem 220 obyvateli, 1panský dvůr, 1 panská kovárna , 1 panská myslivna a 2 mlýny, mlýn Kmentův a mlýn Královečný.
Roku 1820 bylo v obci kolem 65 domů obydlených asi 350 obyvateli , dále 1 panský dvůr a 3 mlýny, Královec, Kmentův a mlýn „V hamru“, který byl postaven teprve roku 1804 , 1 panská kovárna a 1 panská fořtovna.
Roku 1846 bylo v obci již kolem 80 domů obývanými asi 400 obyvateli
a 1 panský dvůr, fořtovna , myslivna , kovárna , škola , 3 mlýny a 2 pily.
Roku 1900 bylo v obci kolem 100 domů , obydlených asi 600 obyvateli.
Roku 1950 bylo v obci již kolem 140 domů , obydlených asi 450 obyvateli a 6 domů bylo zrušených. První úbytek obyvatel začal po I. světové válce, kdy se lidé začali stěhovat za prací do měst , druhý úbytek místních obyvatel a stěhování do měst nastává se začínající socializací venkova a nucené zakládání družstev v padesátých létech.
Roku 2000 bylo v obci kolem 150 domů , z toho 101 domů trvale obydlených a 52 domů prázdných. Tyto domy mají t.zv. chalupáři, někteří jsou potomky z těch chalup kde se narodili , někteří si tyto domy koupili od dědiců , kteří bydlí mimo obec.Tito chalupáři domy opravují, udržují a jezdí sem z města na víkendy.Těmto t.zv.chalupářům musí být zdejší obyvatelé vděčni , neboť nebýt jich , mnoho domů by časem podlehlo zkáze a staly by se zříceninami .Trvale žijících obyvatel je 285.
Roku 2005 bylo v obci 154 domů, z toho 113 domů obydlených trvale 225 obyvateli dospělými , kteří měli 58 dětí do 18 let. Ostatních 41 domů je v majetku chalupářů , ať už dědiců či cizích městských lidí.


ZAMĚSTNÁNÍ OBYVATEL NAŠÍ OBCE

V minulosti převážná část obyvatelstva se živila zemědělstvím, ať už jako majitelé gruntů, či jako jejich čeládka a podruzi. Mnozí lidé také pracovali ve zdejším dvoře. Domy byly přízemní a nízké s malými okny. Byly kryty slaměnými došky a podobně byly stavěny i stáje, většinou spojeny s obytnou částí.V každém domě byla černá kuchyň na vaření a pekárna na pečení chleba. Svítilo se loučí a později petrolejem. Stravou obyvatel byla ponejvíce polévka, mléko, různá mléčná jídla, brambory, řepa, luštěniny a pohanková kaše. Maso bývalo jen o nedělích a velkých svátcích. Jen na větších hospodářstvích bývala děvečka a pacholek. Často tam však bydleli i podruzi se svojí rodinou za malý nájem a nějakou tu práci v hospodářství. Dětí v té době bývalo habaděj a pracovaly od útlého věku. Na polích se pěstovala pšenice, žito, oves, ječmen, hrách, brambory, len.
V zahradách byly vysázeny jabloně, hrušky a švestky a pěstovalo se něco málo zeleniny. Časem se v obci tak jako v okolí rozmohla tkalcovská výroba , kdy snad v každém druhém domě byl tkalcovský stav a vedle zemědělství si lidé přivydělávali tkaním. K tomu skoro v každé chalupě se pěstovalo několik ovcí. Posléze pak vlivem rozvoje textilních továren toto řemeslo upadalo až úplně zaniklo, neboť tato hrubá , po domácku vyrobená sukna nemohla konkurovat jemné strojové výrobě a proto nešla dobře na odbyt. Posledním tkalcem v obci byl až do roku 1935 Edmund Svoboda v č. 117. Tkal už jenom tzv.běhouny /koberce/ a hrubé látky, které doma i sám barvil . Byl též jedním z mála , který choval včely v obci.
Mnoho lidí proto přešlo na výrobu knoflíků z dovážené mořské perleti a snad přes dům opět byl soustruh a perleťářů mnoho. Největší rozkvět nastal na začátku 20 století, aby po I. světové válce opět skončil a zase vlivem strojové výroby, neboť byla o mnoho lacinější.Tato podomácku výroba knoflíků z perleti v obci trvala asi do roku 1930. Jeden z posledních mistrů knoflíkářů byl Jan Míča z č.56 /nové 90/. Jeho syn František často vyprávěl, jak jeho otec když vyplatil peníze dělníkům , šel do hospody a tam ten zbytek co měl , nechal. Když mu náhodou nějaké drobné peníze zbyly , po příchodu domů je hodil do studny. Z toho je zřejmé , že toto řemeslo již moc nevynášelo a vydělaných peněz bylo poskrovnu. Nakonec zůstalo zde jako hlavní zaměstnání zemědělství a několik řemesel jako kovář, kolář, bednář, švec, krejčí.Tedy všechna takováto řemesla potřebná k zemědělství. Nastala doba, kdy také mnozí začali jezdit za prací do fabrik do měst. Poznenáhlu se také obec počala pomalu vylidňovat následkem stěhováním do měst za prací a z původního obyvatelstva zde zůstává do dnešních dnů ani ne polovina obyvatel , z dřívějších asi 600 obyvatel.
V současnosti již nezůstala ani památka po starých řemeslech jako tkalcovské stavy, kolovrátky, soustruhy, vše spáleno či zničeno červotočem.


PŘEDSTAVENSTVO OBCE P Ř Í Š T P A

Do roku 1848 jmenovaly představenstvo obce vrchnostenské a církevní orgány jako purkmistry,rychtáře a konšely.Trvale bylo zrušeno rychtářství obecním zřízením ze dne 17.3.1849. Pak dostalo obyvatelstvo jakési hlasovací právo, ve kterém přednost měli ti, co měli větší majetky.Hlasovací právo bylo rozděleno do tak zvaných kurií :
I. kurie byli sedláci nad 20 ha a jejich hlas platil za 4
II.kurie byli sedláci nad 15 ha a jejich hlas platil za 3
III.kurie byli sedláci do 15ha, obchodníci a živnostníci, hlas platil za 2
IV.kurie byli bezzemci, služebníci, pacholci a jejich hlas platil za 1
Od roku 1919 už volily zastupitelstvo politické strany a zastupitelstvo tedy bylo složeno z politických stran. Tento systém trvá doposud, jenže postupem doby byl značně pozměněn. Velký vliv na tento volební systém měla I.republika, za okupace se nevolilo, poté nástup komunismu, který nedovolil do toho každému kecat, po r.1989 návrat znovu k demokratickým volbám.
Ustanovený a vrchností jmenovaný rychtář skládal tuto přísahu :
„Přísahám pánu bohu všemohoucímu a neposkvrněné rodičce boží P. Marii a jeho Milosti urozenému pánu /jméno hraběte / že tento ouřad rychtářský mě svěřený chci věrně vésti , bohatým i chudým,domácím i přespolním práva a spravedlnosti dopomáhati. Povinnosti , roboty a platy milostivé vrchnosti náležející časně a pilně upomínati a toho jináče nečiniti pro přízeň ani pro nepřízeň, ani pro jaké dary i jiné vymyšlené věci.Tak mě k tomu dopomáhej Pán Bůh, Panna Maria a všichni svatí , amen“.
Hospodařilo se v té době podle zásady trojhonného hospodářství. Střídavě se osívala třetina jařinou, třetina ozimem a třetina se ponechávala úhorem kde se pásl dobytek, který tyto pozemky pohnojil. Každý hospodář byl povinen hospodařit stejným způsobem. Polnosti byly rozděleny do 3 tratí a v každé trati musel být stejný způsob osevu. Dobytek pásl obecní pasák.
Trestní právo bylo vyhrazeno vrchnosti, kterou zastupoval rychtář. Rychtář také vybíral a odváděl platy a dávky vrchnosti.
Nyní vyjmenujeme všechny představitele obce tak, jak se zachovaly v zápisech.
Rok 1655-1665 rychtářem byl Jan Svoboda
Rok 1730-1740 purkmistrem byl Jiří Stuchlík č.11
Rok 1723-1742 rychtářem byl Martin Hamrla č.9
Rok 1742-1775 rychtářem byl Matěj Hamrla č.9, syn Martina Hamrly.
Rok 1775-1789 rychtář Jan Korotvička č.20, purkmistr Josef Pacola č.14
konšel Tomáš Matoušek č.19
Rok 1789-1798 rychtář Tomáš Říha č.9 , purkmistr Josef Hamrla č.18
Rok 1808-1821 rychtář Jan Říha č.9, purkmistr Josef Hamrla č.18 a tito byli za svoji účast v selské rebelii roku 1821 svého úřadu zbaveni.
Rok 1821-1865 bylo Příštpo spojeno s Příložany a na správě obou obcí se podíleli: František Krejcar, Frant.Pacola, Frant.Korotvička, MartinŘíha, Jakub Rechtík. Z Příložan František Duma, František Pekárek, František Puklický.
Rok 1849 - byl zrušen úřad rychtáře a zůstal pouze purkmistr /starosta/.
Rok 1869 - 1873 starosta Antonín Krejcar č.14 , radní Martin Duma č.19, Josef Čech č.27, členové Fr.Pacola č.33, Josef Hamrla č.77, Fr.Stuchlík č.75, František Krejcar č.16, Jakub Korotvička č.68 , František Menšík č.26.
Rok 1873 - 1876 starosta Martin Duma č.19, radní Josef Čech č.24, Jakub Korotvička č.68, členové František Tržil č.85, Martin Čech č.27, Antonín Pacola č.41, Antonín Pola č.83, Fr. Nemeškal č.12 , Frant.Stuchlík č.75, Antonín Krejcar č.14, František Květ č.32
Rok 1876 - 1879 starosta Jan Krejcar č.116, radní Frant.Pacola č.33, Josef Čech č.24 , členové : František Stuchlík č.75, Jakub Korotvička č.68 , Frant.Nemeškal č.12, Frant.Tržil č.85, Antonín Krejcar č.14, Jan Pola č.83, Jakub Pola č.11, Josef Hamrla č.77, Jan Korotvička č.20, Matěj Novotný č.15, Martin Čech č.27, Ant. Nemeškal č.61
Rok 1879 - 1882 starosta Martin Duma č.19, radní Josef Čech č.24, František Stuchlík č.75, členové : Martin Čech č.27, Antonín Pacola č.33, Jakub Korotvička č.68, Antonín Nemeškal č.12, Antonín Krejcar č.14, Jan Spilka č.4, Josef Nemeškal č.80, Josef Nechvátal č.15, Jan Heralecký č.77.
Rok 1882 - 1885 starosta Martin Čech č.27, radní Antonín Pola č.85 členové : Antonín Svoboda č. Antonín Tomšíček č.7, Karel Pola č.93, Antonín Krejcar č.14, Jan Krejcar č.16, Josef Čech č.24, Josef Nechvátal č.15.
Rok 1885 - 1889 starosta Jakub Stuchlík č.13, radní Jakub Korotvička č.68.
Členové : František Vlček č.35, Cyril Svoboda č.40, Antonín Nemeškal č.61, Matěj Stuchlík č.75, Frant.Gregor č.20, Frant.Pola č.85, Antonín Pacola č.33, Antonín Tomšíček č.7, Antonín Matoušek č.64, Antonín Tržil č.8 a Josef Nemeškal č.80.
Rok 1889 - 1892 starosta Matěj Stuchlík č.75, radní Cyril Svoboda č.40, Antonín Pacola č.33, členové Antonín Krejcar č.14, Frant.Sovka č.90, Antonín Tržil č.8, Jan Zach č.36, Frant.Vlček č.35, Herman Schneider č.62, Antonín Nemeškal č.61, Josef Šimeček č.96,Martin Duma č.19,Karel Pola č.93, Jakub Korotvička č.68, Jos. Čech č.24
Rok 1892 - 1896 starosta Frant.Gregor č.20, radní Antonín Nechvátal č.22, Antonín Nemeškal č.61, členové: Josef Šimeček č.96, Antonín Pacola č.33, Antonín Pacola č.17, Antonín Tržil č.8, Frant.Sovka č.90, Josef Matoušek č.19. Roku 1896 byla ustanovena okresní školní rada v Mor.Budějovicích.
Rok 1896 - 1899 starosta Antonín Pacola č.17, radní Frant.Gregor č.20, Matěj Stuchlík č.75, členové Jakub Stuchlík č.13 , Martin Pánek č.24, Frant.Sobotka č.83, Josef Matoušek č.19, Antonín Nemeškal č.61, Matěj Dolák č.47, Cyril Svoboda č.40, Herman Schneider č.62, Jan Novák č.80, Jan Veškrna č.11.
Rok 1899 - 1903 starosta Jakub Stuchlík č.13, radní Antonín Nechvátal č.22, Antonín Korotvička č.68, členové: Frant.Stuchlík č.18, Matěj Stuchlík č.75, František Krejcar č.78, Frant.Korotvička č.25, Frant.Nemeškal č.61, Cyril Svoboda č.40, Jan Veškrna č.11, Josef Novák č.37.
Rok 1903 - 1906 starosta Matěj Stuchlík č.75, radní Cyril Svoboda č.40 Antonín Pacola č.17, členové: Karel Plaček č.46, Frant.Pola č.85, Josef Vejtasa č.49, Josef Novák č.37, Antonín Nechvátal č.22, Josef Česnek č.53, Frant.Korotvička č.25, Antonín Tržil č.8, František Nemeškal č.12, Martin Pánek č.24, Antonín Korotvička č.68.
Rok 1906 - 1909 starosta Cyril Svoboda, radní Frant.Korotvička č.25, Martin Pánek č.24, členové Antonín Korotvička č.68, Václav Nemeškal č.18, František Nemeškal č.12, Frant.Gregor č.20, Karel Krejcar č.16, Matěj Stuchlík č.75, Antonín Krejcar č.14, Josef Vejtasa č.49, Karel Pola č.93.
Rok 1909 - 1912 starosta Cyril Svoboda č.40, radní František Korotvička č.25, Martin Pánek č.24, členové: Antonín Korotvička č.68,Václav Nemeškal č.18 , Frant.Nemeškal č.12, Frant.Gregor č.20, Karel Krejcar č.16, Matěj Stuchlík č.75, Antonín Krejcar č.14, Josef Vejtasa č.49, Karel Pola č.93.
Rok 1912 - 1919 starosta Cyril Svoboda č.40, radní Antonín Nechvátal č.22, Frant.Korotvička č.25, členové Josef Pacola č.77, Frant.Nemeškal č.12, František Spilka č.4, Rudolf Plaček č.104, Václav Nemeškal č.18, Jan Kadera č.9, Josef Vejtasa č.49, Martin Pánek č.24./hospoda/
Rok 1919 - 1923 starosta Robert Doležal č.13, místostarosta Frant.Diviš č.44 , radní Svoboda Cyril č.40, Matoušek František č.19, členové Frant.Korotvička č.25, Antonín Menšík č.103, Karel Plaček č.46, Antonín Korotvička č.68, Frant.Skoumal č.1, Frant.Nemeškal č.12, Josef Stuchlík č.64, František Stuchlík č.75, Jan Míča č.56, Rudolf Plaček č.104, František Růžička č.48, Josef Chládek č.15.Toto zastupitelstvo nedovolilo postavit na návsi pomník padlým v I.světové válce a proto musel daleko za obec až na výhon.Údajně že by překážel při zatáčení a vjezdu do usedlostí sedláků.
Rok 1923 - 1928 starosta Cyril Svoboda č.40, místostarosta. František Pola č.85,
radní Matoušek František č.19, Josef Nechvátal č.27, František Růžička č.48 , členové František Nemeškal č.12, František Korotvička č.25, Jan Hlouch č.29, Frant.Nemeškal č.61, Karel Pola č.93, Frant.Soukup č.39, Frant.Dolák č.72, Antonín Tržil č.8, Frant.Diviš č.44 , Rudolf Plaček č.104.
Rok 1928 - 1932 starosta Frant.Pola č.85, místostarosta Josef Korotvička č.68, radní Josef Nechvátal č.27, Frant.Růžička č.48, členové: Josef Větrovec č.31, Josef Stuchlík č.64, Alfred Pánek č.78, Rudolf Korotvička č.22, Josef Chládek č.15, Karel Pola č.93, Jakub Šimeček č.108, Antonín Menšík č.103, František Stuchlík č.30, František Korotvička č.25.
Rok 1932 - 1937 starosta Josef Nechvátal č.24, místostarosta Josef Žák č.109,
radní Jan Vlček č.35, Frant.Svoboda č.40, Petr Zoufalý č.135, členové: Josef Korotvička č.68, Josef Šárka č.124, Antonín Tržil č.8, Josef Chládek č.15, Antonín Šlapák č.79, Jakub Šimeček č.108, Adolf Gregor č.120, František Škorpík č.101, František Venhoda č.91, Josef Havlín č.95.
Rok 1937 - 1940 starosta Josef Žák č.109, náměstek Adolf Gregor č.120, radní František Svoboda č.40 , Petr Zoufalý č.135, Josef Korotvička č.68 , členové rady byli : Josef Nechvátal , Frant.Soukup č.39. Dne 15 ledna 1939 rezignoval na funkci Josef Žák a starostou byl zvolen Josef Korotvička, který funkci nepřijal a tak vedl úřad náměstek Adolf Gregor do 26.1.1939, kdy byl zvolen starostou Antonín Novotný č.42 , náměstek Petr Zoufalý č.135, radní František Svoboda č.40, Josef Havlín č.95, a František Škorpík .
Rok 1940 - 1945 dne 5.3.1940 starosta Antonín Novotný rezignoval a do 20.3.1940 vedl úřad náměstek Petr Zoufalý, kdy byl zvolen starostou František Soukup č.39 údajně proto , že ovládal němčinu. Náměstek Jan Vlček č.35, radní Frant.Svoboda č.40 , Frant.Venhoda č.91 , Frant.Škorpík č.101 , rezignoval Antonín Tržil č.8, místo něj Josef Novák č.111, rezignoval Antonín Šlapák č.79, místo něj Karel Vorlíček č.129. Po válce dne 9 května 1954 byl vyhlášen Místní národní výbor - MNV.
Rok 1945 předseda MNV František Soukup č.39, místopředseda Josef Žák a
členové rady byli: Petr Zoufalý, Frant.Spilka, členové MNV: Karel Tomek, Josef Šárka č.124 , Antonín Diviš č.44 , náhradníci Rudolf Růžička č.99, Frant.Dvořák č.6, Frant.Saitl č.14, Josef Česnek č.53 a zdejší učitel Josef Svojsík.
Dne 8 října 1945 byli delegováni do voleb za politické strany tito občané :
KSČ Antonín Míča č.118, Štěpán Urbánek č.90, Leopold Málek č.131 a Jakub Hůrecký č. 73.
ČSL Josef Česnek č.53, Frant.Kuchařík č.34, Bohumil Hlouch č.8, Antonín Diviš
ČSNS Frant.Soukup č.39, Petr Zoufalý č.135, Frant.Spilka 4, František Dvořák č.6
ČSSD Petr Nemeškal 12, Frant.Saitl 14, Rudolf Pola 113, František Růžička č.48.
Dne 17 října byl ONV jmenován tajemníkem obce Jan Zlomek z č.102.
Rok 1948 předsedou MNV byl zvolen Frant.Míča č.56, radní Rudolf Růžička č.99, František Saitl č.14, Josef Česnek č.53. Členové : Petr Zoufalý za KSČ , František Škorpík za KSČ, Josef Havlíček za KSČ, Bedřich Svoboda za KSČ, Frant.Růžička č.48 za soc. demokraty, Frant.Venhoda č.91 bezpartijní,Leopold Jíra č.106 bezpartijní.Zde začíná prudký nástup komunistů do veřejné správy v naší obci ,tak jako jinde.
Rok 1949 dne 1 července na návrh KSČ byl zvolen předsedou MNV Rudolf Růžička č.99. Dne 18.března 1950 rezignoval na funkci František Růžička č.48 a nastoupil na jeho místo František Svoboda / KSČ / č.47.
Rok 1950 dne 12 září 1950 byli na návrh KSČ jmenováni tito členové M N V :
předseda Rudolf Růžička, místopředseda Frant.Svoboda, člen rady Petr Zoufalý, Josef Česnek , Bedřich Svoboda , členové Josef Havlíček , Marie Havlíčková, Antonín Míča František Bartes, Josef Spilka, Frant.Jelínek, Jan Zlomek, Marie Vyhnálková , Marie Škorpíková , František Stuchlík. Až na 3 zastupitele , všichni ostatní byli členy komunistické strany.
Rok 1954 - 1957 předseda Rudolf Růžička, místopř.Frant.Svoboda, Bedřich Svoboda, Zoufalý Petr, Adolf Píša , Josef Havlíček, Marie Havlíčková, Antonín Míča, Antonín Matoušek , Jan Zlomek, Josef Spilka, Josef Česnek, František Stuchlík. Pouze už jenom 2 zastupitelé byli bezpartijní.
Rok 1957 - 1960 předseda Josef Pavlíček,místopředseda František Svoboda,členové:
František Hůrecký , Bedřich Svoboda, Adolf Píša, Petr Zoufalý, Jan Zlomek, Jan Škorpík, Karel Martinů, Jaroslav Šárka, Jan Tomšíček, J.Havlín, Antonín Míča. Již celé zastupitelstvo obce bylo členy komunistické strany.
Rok 1960 - 1964 předseda MNV opět Josef Pavlíček a ostatní zastupitelé tak jako minulé volební období , celé zastupitelstvo obce bylo členy komunistické strany.
Rok 1964 - 1971 předseda Karel Martinů, Tomáš Moltaš tajemník , členové výboru Frant.Svoboda, Josef Svoboda , Antonín Matoušek , Rudolf Pacola , Josef Havlíček, Rudolf Pola, František Hůrecký, Bohumír Chládek, Gregor Oldřich, všichni byli členové KSČ. Po srpnových událostech v roce 1968 potom zůstalo toto zastupitelstvo až do 26 listopadu 1971 ve svých funkcích , neboť se volby nekonaly, tzv.normalisace.
Rok 1971 - 1975 předseda Josef Pavlíček, tajemník Tomáš Moltaš, členové Frant.Svoboda, Emil Spilka, Rudolf Pacola, Rudolf Růžička, Marie Spilková, Karel Pánek, Karel Korotvička, František Stuchlík, Jaroslav Slezák , Marie Kalábková.
Rok 1975 - 1979 předseda Josef Pavlíček , tajemník Tomáš Moltaš a další členové
výboru byli: František Svoboda , Emil Spilka , Rudolf Pacola , Karel Pánek , Karel Korotvička , Jaroslav Slezák , Marie Martinů , Marie Partlová.
Rok 1980 od 1.ledna připadla obec k Jaroměřicím a zvoleni byli tito zastupitelé za naši obec : Tomáš Moltaš, Slezák Jaroslav, Marie Martinů, Marie Partlová. Za občanský výbor byli zvoleni : Česnek Josef předseda, Stuchlík František místopředseda , Partl Bohumil jednatel , členové: Čurda Stanislav , Chládková Blažena , Korotvička Karel , Nemeškalová Věra.
Rok 1992 Dne 10 srpna proběhlo v obci referendum o osamostatnění obce od Jaroměřic. Referenda se zúčastnilo 195 občanů a pro osamostatnění obce hlasovalo 193 občanů. Ministerstvo vnitra dne 14.10.1992 rozhodlo s konečnou platností o osamostatnění obce a poté byly zahájeny přípravy na volby do obecního zastupitelstva.
Rok 1993 dne 6.3. se konaly volby do obecního zastupitelstva , zvoleni byli:
starosta Jiří Vlček č.145, místostarosta Emil Spilka č.19, členové Stuchlík Milan č.150, Svobodová Eva č.31, Svoboda Vladimír č.120, Frant.Spilka č.11, Pokorný Stanislav č.99, Novák Jiří č.115, Nemeškal Miloš č.140, Vítězslav Míča č.76, Ivo Karšulín č.25, Karel Korotvička č.27, Karel Beneš č.53, Antonín Vitamvás č.27, Irena Vlčková č.119. V tomto volebním období se volilo 15 členů zastupitelstva.
Rok 1998 dne 13.11. se konaly volby do obec.zastupitelstva a zvoleni byli :
starosta Emil Spilka, místostarosta Antonín Vitamvás, členové Stanislav Pokorný, Ivo Karšulín, Eva Svobodová , Milan Stuchlík ,Vítězslav Míča, David Chmela, Marta Doláková. V tomto volebním období se volilo 9 členů obecního zastupitelstva.
Rok 2003 v listopadu se konaly volby do obecního zastupitelstva, zvoleni byli : starosta Emil Spilka, místostarosta Antonín Vitamvás, členové: Milan Stuchlík , Ivo Karšulín, Eva Svobodová, Stanislav Pokorný.
V tomto volebním období se volilo pouze 6 členů obecního zastupitelstva.
Rok 2006 v říjnu se konaly volby do obecního zastupitelstva, zvoleni byli - starosta Antonín Vítámvás, místostarosta Marie Karšulínová, členové zastupitelstva: Pokorný Stanislav , Získal Jaroslav , Stuchlík Milan , Škorpík Vladimír , Moltaš Tomáš.
V tomto volebním období se volilo 7 členů zastupitelstva.

OHLÉDNUTÍ ZA MINULOSTÍ

Jaroměřicko, kraj Moravský v podhůří Českomoravské vysočiny je kraj líbezný a je na něj krásná podívaná ať už přicházíte z kterékoli strany.A právě na jižní straně směrem od města Jaroměřic se nachází naše obec .
Buďte pozdraveni milí čtenáři tohoto našeho almanachu , ať už jste domácí či přespolní. Věříme, že tyto stránky Vás zaujmou a pomohou Vám pochopit dobu minulou i současnou , týkající se naší obce a jejich obyvatel.
Obec Příštpo leží v údolí řeky Rokytné asi 3,5km jižně od Jaroměřic v nadmořské výšce 415 m a bylo obýváno lidmi již ve starší době kamenné.Tuto dobu dokazují četné archeologické nálezy v okolí naší obce.
Paleolit (starší doba kamenná) - nález bíle patinované čepele asi 100 m východně od obce na mírném svahu.
Neolit (mladší doba kamenná ) 4800 - 4000 let před n.l. – nález několika kusů kamenné broušené industrie , tedy primitivních nástrojů tehdejších lidí v bývalé Pánkově cihelně při kopání cihlářské hlíny.Občas se tam nalézaly i pozůstatky tak zvané moravské kultury s malovanou keramikou. V trati „Hodavy“ se v roce 1950 našly střepy nádob kultury s moravskou malovanou keramikou. Byly zjištěny i další archeologické lokality . Jedno pravěké sídliště s moravskou malovanou keramikou bylo objeveno na jihozápadním svahu nad řekou Rokytnou naproti kamenolomu Královec.Další pravěké sídliště se nalézá v trati „Zamrzlík“. Další lokalita sídliště lidu z této doby se nalézá na mírném jihozápadním svahu asi 1,5km od obce , nalezeny tam byly kamenné lichoběžníkové sekerky a početná štípaná industrie. Další takováto lokalita se nalézá na hranicích katastrů Příštpa a Příložan. V trati „Hodavy“ byly nalezeny střepy pravěkých nádob a zlomky mazanice. Na poli nad bývalou Pánkovou cihelnou se také pravděpodobně nalézalo sídliště lidu mladší doby kamenné . Poslední lokalita z této doby se nalézá v trati „Pod rybníkem“ a podle archeologických nálezů byla zařazena jako sídliště kultury zvoncových pohárů , jejíž lid obsadil toto území kolem let 3500 – 2000 před n.l. V této době člověk již začíná používat oradla taženého dobytkem, rozvíjí se pastevectví, zemědělství a zpracování kovů. Rozpadá se matriarchát a nastupuje patriarchát.Vzniká písmo, čtyřkolový vůz tažený zvířaty a kůň se používá k jízdě.V této době moravskou malovanou keramiku doplňují tzv. invazní kultury, jako na příklad zvoncové poháry a šňůrová keramika.
Doba bronzová 800 - 200 let před n.l. a tato doba je zde doložena již dřívějším nálezem bronzové sekerky v lokalitě „Hodavy“ směrem k Ohrazenici a je zařazena do pozdní doby bronzové. V této době vznikají opevněné osady a střediska řemesel podél obchodních cest. Nastupuje kultura Únětická a Jevišovická. Lidé těchto kultur byli zemědělci, pásli dobytek a lovili zvěř. Své mrtvé pohřbívali ve skrčené poloze. Výrobky z bronzu byly hřivny jako platidlo , sekery , dýky , šídla , dláta , hřeby . Hliněné hrnce, džbány a koflíky byly zdobeny rýhami a vpichy, uvnitř i vně jsou tmavě vyhlazeny a mají 1 – 2 ucha.Většina těchto nálezů z našeho okolí se nachází v muzejích měst Jihlavy a Brna.
Doba železná 800 – 500 let před n.l. vedla k rozpadu prvobytně pospolné společnosti . Pomocí dřevěného uhlí a dmýchání se tavilo z rudy železo z kterého se vyráběly nástroje. Tehdejší lid zakládal svoje sídliště na jižních svazích vodních toků. Obytné objekty byly buď zemnice a nebo polozemnice obdélníkového půdorysu a vždy několik takových osad patřilo k opevněnému hradišti panstva. Mrtví se pohřbívali do hrobů a dávaly se jim tam železné předměty jako kopí , hroty šípů , nože, sekery, někdy i koňské postroje , šperky .
Doba laténská 450 – 75 let před n.l. začíná invaze Keltů na naše území a původní obyvatelstvo je postupně asimilováno, smíseno s Kelty. Dochází k velkému rozvoji zemědělství a pěstují se již všechny dnes známé plodiny. Pěstuje se ve velkém skot, ovce, kozy, koně a prasata. Vynález hrnčířského kruhu urychlil rozvoj hrnčířství a jeho kvalitu. Dochází k výrobě skla a rozvoji řemesel. Velice se též rozvíjí obchod, který způsobil koncentraci obyvatel na místech, která se nazývají oppida a jsou dávnými předchůdci později vznikajících vesnic a měst.
Doba slovanská 500 – 600 našeho letopočtu. Někdy v této době začali slované obsazovat naše území, kde do této doby žily germánské kmeny Markomanů. Slované tyto postupně vytlačili /a neb se asimilovali /z tohoto území a počali budovat síť svých hradů , které byly opevněny proti nepřátelům. Zároveň sloužily jako správní střediska , kde sídlili vladykové se svými zbrojnoši. V podhradí se usazovali řemeslníci a obchodníci. Hrady starých slovanů byly stavěny ze dřeva na odlesněných kopcích a byly obehnány valy. Teprve až po mnoha staletích byly hrady budovány z kamene tak jak je známe z doby současné.

STOPY DÁVNÉ MINULOSTI

„Na hradě“ je místní název , kde se v minulosti nacházela tvrz, která kdysi v minulosti snad sloužila k ochraně pocestných a formanů , kteří směřovali do Rakous. O tom svědčí zdejší název trati „Na strážnici“,kde bývaly hlídky, které kontrolovaly tuto cestu v dohledu. Tato cesta ve středověku vedla z Jaroměřic přes Jevišovice do Rakous. Ladislav Hosák uvádí, že po zdejší tvrzi zůstalo pouze návrší a po jejím zániku v průběhu let kámen využívali následně lidé, kteří si zde o mnoho let později začali stavět své domky. Kronikářka Marie Kalábková uvádí: „jisto je jedno,o tomto hradu či tvrzi nemáme žádných zpráv od roku 1190, kdy byla první zmínka o vesnici Příštpo a žádný písemný doklad. V darovacích listinách jsou uváděny domy, mlýny, myslivny a o hradu tam není ani zmínka. Z toho je zřejmo,že v této době již neexistoval, přestože místní název „Na hradě“ je zde udržován od nepaměti. Jedna pověst vypráví, že zde na ostrohu řeky Rokytné kdysi stával středověký hrad s vysokou věží a když byl dobyt a zbourán, jeho věž dopadla až k řece. Potud pověst . Jisto je , že na tomto místě kdysi opravdu stávala tvrz, která sloužila již nahoře zmíněnému účelu. Postupem času v 15 století, za husitských nepokojů a válek různá šlechta zabírala rozvrácená území pro sebe , byl velký chaos a kterého využila i zchudlá šlechta , která se se svojí čeládkou dala na loupežení a na takovýchto tvrzích přebývala.Vzpomeňme si na příklad v našem kraji na „Suchého čerta“, šlechtice z rodu Kunštátů na Jevišovicích, který pořádal časté loupežné výpravy po celé jihozápadní Moravě , včetně Rakouska. Možná i zde v Příštpě v té době měl svou ozbrojenou čeládku na této tvrzi. Či je myslitelné aby zde snesl nějakého svého konkurenta? Velmi pravděpodobně ne.
Tyto loupeže zchudlé šlechty se natolik rozrostly, že to bylo pro zemi již neúnosné a tak v polovině 16 století byl svolán sněm Moravských stavů kde bylo usneseno veškeré takovéto zemské škůdce vyhladit.To se také později stalo a v průběhu několika let tyto tvrze byly dobývány zemským stavovským vojskem , jejich posádky byly usmrceny, tvrze vypáleny a následně potom rozbořeny. Tak dopadla pravděpodobně i naše tvrz.
Na tomto místě bývalé tvrze postupem času v létech kolem r. 1730 – 1800 bylo postaveno 10 chalup a to převážně z kamene této zaniklé tvrze.
Byla to asi tato stará čísla : 28,29,30,47,51,53,54,58,59,60.U některých ze sklepení či chodeb bývalé tvrze byly zazděním vytvořeny sklepy k domům – č.50 , č. 79.
Roku 1907 dva studenti velkomezeříčské reálky Rudolf Pánek z č.24 (nové 83) s přítelem Bláhou se chtěli přesvědčit , zda-li je něco pravdy na tom , že ve sklepě domu č.83 (nové 79) se nachází zazděná podzemní chodba. Požádali tehdejšího majitele domu Jana Šmída o dovolení toto prozkoumat. Po jeho svolení probourali otvor v té zdi ve sklepě a za účasti mnoha zvědavců a za svitu svíčky se vydali do neznáma a odvíjeli uvázaný provaz u vchodu.Dle vyprávění účastníka této podívané p.Berouna šli pod tímto domem asi do vzdálenosti 50 - 60 metrů směrem k panskému dvoru.Tam jim svíce zhasla a oni dostali strach z otravných plynů, vrátili se zpět po provaze a díru ve zdi opět zazdili.
Roku 1911 kopala majitelka domku č.60 (nové 54 )Josefa Svobodová na svém dvorku sklep v přilehlé stráni a nalezla zde několik velkých kamenů jaké se ve středověku používaly jako točenice u vrat. Dále zde nacházela ostruhy, šípy, kování postrojů a kostry dvou chlapců.Tyto nálezy zkoumal notář Palliardi z Mor.Budějovic , který se vykopávkami v tomto kraji zabýval. Stáří těchto nálezů odhadl na více než 300 let.
Roku 1974 tento domek koupil chalupář ing.Stanislav Stovjanik z Brna a při následných úpravách dvora byla nalezena pod povrchem asi 5 cm silná vrstva popela po předchozím požáru a kosterní pozůstatky dvou lidí, kteří žili v 15 století. Dále se tu našly zlomky keramiky, přesky, ostruhy a kování z postrojů z této doby.Tento nález dokazuje, že zde dle pověsti stávala tvrz. Tyto artefakty byly majitelem vyvezeny na začátek hráze tehdy budovaného rybníka v Loušku a nějaké části lebky dány na prozkoumání do Jihlavského muzea, kde bylo potvrzeno stáří – 15 století.
Roku 1925 když Josef Pacola z č.77 (nové 94) oral pole nahoře za panským dvorem , kůň se náhle jednou nohou probořil a tím utvořil hlubokou díru do podzemní chodby, která směřovala směrem k panskému dvoru. Josef Pacola tuto díru přikryl velkým kamenem a oral dál. Taktéž později roku 1937 při stavebních úpravách hasičské zbrojnice několik metrů směrem k pozemku Viléma Říhy při kopání jámy na hašení vápna narazil Josef Žák na podzemní chodbu , která byla zanesena zčásti bahnem. Dle jeho vyprávění vydal se obousměrně tuto chodbu prozkoumat ale na jedné straně byla částečně zasypána a na druhé straně měl zase obavu aby při nedostatku světla nespadl do blízké studny a tak toho zanechal. Otvor přikryl velkými kameny a naházel na ně hlínu.Taktéž se traduje, že v Polově stodole se propadla zem a když tam vlezli, nacházela se tam prostora kolem 2x2 metry a ve stěně snad byl jeden či dva výklenky a chodba do tohoto prostoru byla sesutá. Žádné artefakty se údajně nenašly.
Roku 1930 při kopání jam na sloupy elektrického vedení mezi domy č.58 (nové 55) a č. 54 (nové 58) se narazilo na pevné vápenné zdivo asi 1,5 m silné a velice tvrdé, které vedlo pod dům č.58 a tak byli nuceni vykopat jámu vedle. Když majitel tohoto domu ještě dříve před tím prohluboval sklep, narazil na silnou vrstvu popela, která pravděpodobně pocházela z této bývalé středověké tvrze, což svědčí o její rozsáhlosti.Tuto tvrz pravděpodobně obýval se svými pacholky rytíř, který pocházel ze zchudlé šlechty a zabýval se loupením a přepadáváním formanů, kteří vozili zboží do Rakous a někdy v 15 století tato tvrz byla dobyta stavovským vojskem na příkaz markraběte a posádka pobita.Tvrz jako mnohé jiné v té době byla spálena a rozbořena.Měla přízemí z kamene a dřevěnou nástavbu .
Roku 1965 se propadla cesta mezi domy č. 15 (nové 70) a 17 (nové 69) a bylo vidět,že se tam nachází podzemní chodba asi 150 – 170 cm vysoká a asi 150 cm široká. Protože se nacházela na veřejné cestě, byla zasypána. Oba tyto domy měly dle kroniky z této chodby vybudované sklepy jejich přezděním a údajně v roce 1950 byly zrušeny a zavezeny. Roku 2004 při bagrování na výstavbě obecního vodovodu na těchto místech bagr znovu narazil na tuto chodbu , která byla částečně zborcená a pan Ladislav Hekl, místní chalupář ji prohlédl a mohl jenom potvrdit dřívější zmínku o jejích rozměrech. Po položení potrubí byla chodba opět zasypána.